uskutečněné akce

Začátek první letošní múzické návštěvy byl ve znamení našeho řidiče a kameramana Krakonoše. Náledí a jeho roztržitost způsobily, že jsme do blízké Mladé Boleslavi dorazili až těsně před 11 hodinou. Pak však bylo všechno jak z říše snů.

Zdejší DD má smůlu v tom, že je registrován jako internátní zařízení při zvláštní škole. Proto je mimo sféru zájmu sponzorů i místních provozovatelů kulturní činnosti, Byli jsme proto přivítáni jako vzácní návštěvníci z jiné planety. Protože jsme nenašli prostor, kde bychom mohli s dětmi pracovat a hrát si všichni rozdělili jsme se. V malé hale a na schodišti se muzicírovalo, malovalo a kouzlilo v jednom pokoji našli azyl Hugo Forman se Simonou a loutkami a ve druhém pokoji si nainstaloval své skleněné instrumenty Saša Zoltán. Zdejší děti jsou až na výjimky mentálně postižené, ale na komunikaci to mělo spíš pozitivní vliv. Od počátku byly plné zájmu, pozorné a zapojovaly se do všeho dění. Zdeněk a Evka nám namalovali velmi pěkné obrázky, hrálo se na perkuse i na brumle, Esterka a Milan se zapojovali i jako herci, jako nadějné zpěvačky se projevily Lidka, Eva a Darina. Jako velký komunikátor se opět projevil čtyřnohý návštěvník, kterým byla tentokrát Karlova Dixina.

Oběd jsme absolvovali ve školní jídelně a hostina předčila očekávání návštěvníků, ale i dětí a vychovatelů. Normálně horší z trojice zdejších kuchařek ukázala, že „všechno jde, když se chce“.

Poobědní venčení psa i hraní si bylo jako obvykle ještě uvolněnější než program dopoledne a pro nás návštěvníky byla překvapivá jen soustředěnost s jakou děti poslouchaly skladby. Které hrál Saša Zoltán na soupravu skleniček. Šlo i o poměrně náročné skladby z oblasti klasické hudby a děti, některé s poruchami soustředění vydržely bez výjimky pozorně poslouchat a sledovat Sašovu virtuozitu.

Návštěvníci/účastníci: Milan „Hugo“ Forman, Simona Cmíralová, Paul Merild, Karel Navrátil, Jan Noha, Swetja, Alexandr „Saša“ Zoltán ... a fenka Dixi