uskutečněné akce

Do Mladé Boleslavi jsme jezdili v minulosti poměrně často a rádi a zdejší děti zase věrně a spolehlivě navštěvují všechny akce, které pořádáme. Od letního tábora přes Dračí lodě a Škatulení až po velkou akci v Nymburce. Přesto jsme sem nezajeli už notně dlouho. O to víc jsme se sem těšili. Sestava návštěvníků byla tentokrát hodně zvláštní, protože jsme do auta kromě zkušených múzáků přibrali rekordní počet dětí. Všechny už sice na výjezdu do dětského domova někdy byly, 4 děti najednou jsme ale ještě nevezli. Petr Vacek sebou vzal ratolesti Hanku a Jonáše, Simona Vrbická zase dcery Fanču a Janu. K tomu Marwan, žonglér Adam, já, čtyřnohá múzácká veteránka Dixi … a s řidičem Krakonošem jsme měli auto plné. K tomu první sněhová nadílka a atmosféra skoro vánoční byla na světě.

Skoro vánočně jsme začali i po přivítání v „děcáku“. Představovací kolečko nejhezčích a nejhorších zážitků spolu s tím, kdo máme z čeho největší strach připomínalo návrat z prázdnin a Vánoce často zazněly při očekávání zážitků, na něž se těšíme. Pak už ale přišly ke slovu múzy. Při čtení netradičních příběhů z čerstvé knížky „Pohádky z jiných světů“ v podání Petra Vacka a Simony Vrbické, při Marwanově zpěvu a představování arabštiny, při Adamově žonglování v sedě i při všelikém povídání jsme strávili čas do oběda. Protože jsou ovšem pro pořádné žonglování v domově nízké stropy a ani pro předvedení breakdancových dovedností místními dětmi tu nebylo dost místa, domluvili jsme se, že po obědě zůstaneme ve škole v některé z tělocvičen.

Oběd jsme si vychutnávali všichni. Polévka byla skvělá stejně jako guláš, ale nejvíc si to užila Dixi, kterou děti uctily asi 15ti knedlíky a velkou kupou masa.

V tělocvičně jsme si pak užívali do sytosti hraní, bubnování, ke slovu přišly i další pohádky a my návštěvníci jsme s chutí tleskali šikovnosti zdejších breakařů.

Děti se ve zdejším domově od naší poslední návštěvy dost obměnily, ale s radostí jsme vyslechli zprávy o Lukášovi, Evče, Angelice a dalších známých, kteří se v životě uchytili úspěšně. Neplatí to o všech, ale tak to už bývá.

Trochu nás zarazila velká obměna v řadách tet, i to, jak se některé děti chovaly k nim i k panu učiteli, který tu zaskakoval. Bylo to v situacích, kdy si myslely, že jsou mimo náš dohled a doslech. K nám se všichni chovali pěkně, ale….změna byla zřetelná i tak. Možná je to i trochu jinou skladbou dětí. Jsou tu vlastně dvě velké skupiny sourozenců plus pár dalších dětí a sourozenci tu tvoří jakési malé skupiny, kterým se příčí dodržování řádu. Zdejším tetách není co závidět.

Samotnou múzickou návštěvu to ovšem nijak negativně neovlivnilo. Mně osobně příjemně překvapil Marek, který projevil velký talent při hře na kytaru, Marcelka je talent všestranný, od cvičení s obručí a žonglování až po fotbal, Tomáš byl asi nejlepším žákem Adama při žonglování a talentovaných breakařů je tu taky požehnaně. Jen nás překvapilo, že nikdo moc nezpíval a následníky neměly ani někdejší zdejší skvělé tanečnice.

Přes trochu změněnou atmosféru jsme se tu ale setkali se „starými“ známými a domluvili si s nimi další setkání na našich akcích i při příští návštěvě.

Na shledanou!

Principál Múz Karel

Návštěvníci/účastníci: Simona Vrbická + Fanča a Jana, Petr Vacek + Hana a Jonáš, Adam Jarchovský, Marwan Al Solaiman, Karel Navrátil + Dixi a Jarda Krakonoš Bureš