uskutečněné akce

Když jsme v listopadu zjistili, že se po veleúspěšné loňské dražbě (Múzám a Životu nanečisto přinesla přes 48 tisíc a nadchla svou uvolněnou atmosférou všechny přítomné) rozhodly pořadatelky uspořádat i letošní aukci ve prospěch Múz a Života nanečisto, byli jsme natěšeni a nadšeni a začali shánět díla do dražby. To nejpodstatnější ale učinila parta kolem 3+1 spolu s naší dobrou múzou Maruškou Zicháčkovou. A s jakým úspěchem se jejich počínání zúročilo, jsme poznali v den D, v úterý 11. prosince.

Když jsem kolem sedmé dorazil na místo, byly už přípravy v plném proudu a na místě už byli kromě organizátorek i naši múzáčtí autoři Darí Fejtková (sada autorských šperků) a Bob Hochman (několik malířských děl). Největší shon ovšem byl kolem oceňování a popisu děl připravovaných k dražbě, zjišťování faktů i pikantností o autorech a dalších nezbytností, které později využila jako střípky do budoucího gejzíru energie skvělá dražitelka Hanka Malaníková. To ale předbíhám. Budoucí dražitelé se totiž trousili pomalu, jak už to u bohémsky a múzicky založených lidí bývá, takže mírné napětí a očekávání věcí příštích v prostorách 3+1 stále stoupalo. Když kolem osmé Hanka staccatovými údery kladívka na prkénko přilákala pozornost bavících a natěšených přítomných, byla nálada tak akorát zralá. Po nezbytném stručném představení Múz a jejich činnosti, pro něž bude výtěžek aukce využit, to konečně začalo.

Bylo zajímavé sledovat, v jakých vlnách dražba probíhala. Hanka, která se krom jiného věnuje divadelní improvizaci, dokázala každý impuls využít k žertu, vtipu, gagu, dokázala si dělat šoufky ze sebe i přítomných a skvěle využívala toho, že většinu večerního osazenstva 3+1 znala osobně. Dražba tak dostala charakter přátelského večírku, který dirigoval jeden, všemi respektovaný a záviděný dirigent, jemuž ovšem bezvadně sekundovali v drobných výstupech a replikách ostatní přítomní. Byť šlo většinou o humor situační, všechno řečené bylo vtipné a nikdo se nesnížil k humoru lacinému. Už to samo o sobě je v dnešní době vzácné.

Vrátím se ale k dražbě jako takové, abych z jejího komentáře neudělal divadelní recenzi. Aukce probíhala v jakýchsi vlnách. Hanka občas vyprovokovala dražitele k soutěživému přihazování i u předmětů zdánlivě bezcenných, kde pak dosažená částka mnohonásobně přesahovala vyvolávací i tržní cenu, občas zas nastala chvíle, kdy poměrně cenný předmět zájem dražitelů minul, takže si mohl kupec tiše mnout ruce nad výhodnou koupí. Nutno ale uznat, že těch vyhecovaných dražeb byla většina. Standardně vysoký zájem byl o všechny šperky Honzy Vlasáka. Jeho vynález – kombinace stříbra a koňských žíní je esteticky dokonalý, což ocenili i dražitelé, stejně jako uměřeně dokonalé náušnice. Jen jediný jeho unikát – brož s pojmenováním Plíseň zájem dražitelů příliš nevyprovokovala, takže vyvolávací cenu nezmnohonásobil. U múzáka Boba Hochmana, druhého umělce, který zásobil dražbu větším počtem svých děl, byl zájem dražitelů kolísavý. Na jedné straně byl jeho abstraktní akryl na plátně vydražen za 4 tisíce, což je přibližně čtvrtina jeho tržní hodnoty, na straně druhé byla jeho nezarámovaná kresba tuší vydražena téměř za tři tisíce. I to příznačně ilustrovalo nevyzpytatelnost zájmu dražitelů. Trojici „nejdraženějších“ autorů doplnila Luciela Tashcen alias Lucii Jamrichovou, jejíž plstěná taška Limetka i oba reklamní plakáty vyvolaly u dražitelů něco jako dražební šílenství. Za nečekaně vysoké částky byly vydraženy i výtvory dětí z DD Česká Kamenice, ale také plakáty. Jeden z nich byl dokonce dražen, ačkoli původně předmětem dražby nebyl a jen chuť dražitelů pokračovat v přihazování jeho cenu vyšroubovala nad dva tisíce.

Fotografický autoportrét – akt Lucie Michnové myslím při dražbě doplatil na nevyřčené obavy přítomných mužů z možných reakcí partnerek na jejich dražební angažmá. Zájem tedy zůstal spíš v rovině verbální a vydražen byl trochu pod cenou.

Největší boj se odehrál při dražbě grafiky Jana Híska. Tu po lítém boji získala naše někdejší (a snad i budoucí) spolupracovnice a zakladatelka projektu Mimo Domov (Out of Home) Klára Chábová za 15.000,-, rekordní částku v sedmileté historii aukcí ve 3+1. Protože Klára vydražila ještě několik dalších uměleckých děl, stala se bezkonkurenčně nejvíce investující dražitelkou této dražby a tedy i donátorkou Múz a Života nanečisto. Díky Kláro :-) Druhým nejčastěji dražícím byl Petr Vopelka, který si odvážel z dražby 6 předmětů za téměř 10 tisíc korun. Podobné částky ovšem za vydražené předměty zaplatili i další dražitelé v čele s manželským párem hlavní pořadatelky Simony a Jiřího Ledvinkových, jejichž vánoční dárky budou pravděpodobně pocházet zejména z této akce :-) O106 se ovšem přihazovalo ze všech koutů a prostor kavárny, takže výsledná částka skoro 69 tisíc nám doslova vyrazila dech a výrazně překonala dosavadní rekord zdejších aukcí. A to jsme prosím do dražby nezařadili sadu šperků Katly Hercikové, některá díla Boba Hochmana a pár dalších krásných předmětů, protože s nimi by se dražba protáhla daleko přes půlnoc.

Přestože celé akci dominovala dobrá, lehce povznesená nálada, humor, vtip a nadhled nad problémy všedního života, její výtěžek nám výrazně pomůže ve snaze právě tyto problémy pomáhat řešit dětem z „děeácích“. Všem pořadatelům, umělcům, kteří věnovali svá díla do dražby, a dražitelům patří velikánský dík. Jmenovitý dík by si zasloužili samozřejmě všichni, ale učiním tak aspoň u nejlepší dražitelky, jakou jsem kdy zažil, Hanky Malaníkové. Ta dokázala všechno, co ostatní do akce a její přípravy vložili využít a umocnit. Díky!!!

Za všechny múy a múzáky

Karel Navrátil
múzí principál