Do Racku, kde jsme byli naposled na jaře, jsme se tentokrát vydali jen ve čtyřech, zato s nebývalou spoustou rytmických nástrojů (djembe, cajonů a nejrůznějších perkusí). Hlavním účelem návštěvy totiž tentokrát byla část přípravy zdejších dětí na letošní průvod Prahou v rámci Sametového Posvíceni 17. listopadu.
Bubenický workshop provázela Paulova kouzla i pár obligátních písniček - dětmi tradičně vyžádané „mezihorky“, Krokodýl, Jdi mi z domu i Paulem animovaný hřbitovní morytát. Těžiště návštěvy ale bylo v seznamován dětí se základy bubnování. Obdivoval jsem jak si Martina a Jarda poradili s asi 30 energií překypujícími dětmi, převážně z prvního stupně. Najít systém jejich zklidnění mezi bubnováním nebylo jednoduché, ale oba lektoři z projektu Panda Banda to nakonec zvládli klidně a elegantně. Jarda přidal nazvučenou elektrickou kytaru a jako ozvláštnění i ukázku hry na didgeridoo. Do všeobecného bubnování jsme se zapojili i my s Paulem a na konci, po závěrečných písničkách bylo do průvodu osm nadšeně přihlášených talentovaných bubeníků. A možná se přidají i další, kteří byli v době naší návštěvy na cyklovýletě.
Následovat bude návštěva výtvarnic, s nimiž si budou děti vytvářet masky…a pak už hurá do průvodu!!
Návštěvníci/účastníci: Jarda, Karel, Martina a Paul