uskutečněné akce

„To nám ten rok pěkně začíná“ řekl principál Karel v sobotu ráno ostatním múzákům. A netušil, že bude mít pravdu. První návštěvu dětského domova v roce 2006 totiž provázala jedna omluva za druhou. Kouzelník nastydl, výtvarnice se vylekala, herec David Novotný s námi nemohl jet potěšit děti do Litoměřic, protože těšil celou noc vlastní nemocnou dceru, paní ředitelka tentokrát zakázala návštěvu psům, takže nás jelo i s řidičem šest. Houslistka a bubenice Péťa ovšem jela se zaníceným prstem, takže nemohla ani hrát na housle, ani pořádně bubnovat.

Do Litoměřic jsme dojeli včas, ale k vile dětského domova jsme pro led málem nedojeli. Krakonoš se musel s autem z poloviny ledového kopce vrátit, téměř naboural bránu, ale pak nastoupil strejdy Fanda s velkými kluky, auto podsypali pískem a mohli jsme začít.

Ještě předtím ovšem začala sháňka po kouzelníkovi a připomněli jsme si zpěvem, ve kterém vynikla hlavně Lucka našeho černého kamaráda Jacquese. Písně Tambolaka namokili a Sola nzila trochu zaskočily kapelníka Piosenek Vaška, ale ten vzápětí kontroval písní indickou a pak navrhl, že bychom mohli společně s dětmi složit písničku zbrusu novou. Děti nebyly proti a tak nastalo velké hledání tématu. Zavrhli jsme zvířata, lásku i smutek a v přehlídce toho, co děti dělají nejraději zvítězilo lenošení. Představy o lenošení se pak společně psaly a kreslily na velkou plachtu papíru uprostřed hudebního pokoje. Plachta měla být později inspirací pro Vaška, který se ujal role skladatele.

Ještě před obědem ukázala Renata dětem, co všechno se dá dělat s diaboly, míčky, kužely a dalšími žonglérskými předměty a pak už jsme šli s natěšenými dětmi do jídelny.

Oběd byl společný, hodně se povídalo, dozvěděli jsme se něco nového skoro o každém z větších dětí a v rámci objektivity je třeba pochválit i místní kuchařky.

Po obědě šli malí spát a múzáci na kafe. Půlka s tetami Evou a Jitkou nahoru, druhá půlka zůstala se strejdou Fandou v jídelně. Povídali jsme si o hudbě, o změnách v DD i o našem projektu Život nanečisto tak zaníceně, že nám až pohled na hodinky připomněl, že dlužíme dětem písničku, žonglérskou dílnu a pohádku, ale hlavně, že nám děti slíbily samy předvést několik hudebních čísel. Přestěhovali jsme se tedy do místnosti s počítači, kde rázem vznikly školy bubnování a žonglování. Šikovný Michal s Renátkou žonglovali společně, i ostatní děti se činily a nejvytrvalejším bubeníkem byla evidentně Aneta, která by si určitě zasloužila vlastní nástroj.

V průběhu dílen dorazila z postýlek vstalá mrňata Románek, Kevin a Patrik se Sylvií a Esmeraldou a konečně přišla na řadu i slíbená pohádka Lev a býci . Býků bylo nakonec pět místo tří, což se ukázalo jako komplikace pro lva Michala, ale s pomocí lsti a s nápovědou vypravěče Karla stejně všechny zdolal.

Karel se čas od času proměnil v koně a ochotně vozil malé jezdce mezi lustry a dveřními futry. Neodnesly to naštěstí ani dětské hlavy ani skleněné koule.

Když se děti vydováděly, předvedly nám své hlásky v písničkách. Malí začali čísly vánočními a chrlily na nás, tedy zejména na Karla, jednu koledu za druhou. Pak byli vystřídáni velkými děvčaty, která, skoro profesionálně doprovázena na klavír strejdou Fandou na klavír, zazpívala Tři kříže. Sólově pak přidala Lucka Modlitbu pro Martu a Modré mámení.

No a to byla příležitost pro premiéru zbrusu nové písničky, kterou skládal Vašek z Piosenek a do finální textové podoby jí Piosenkám pomohl dotáhnout Karel. Při zkoušení vznikl z dětí originální voiceband, rozdělený na malé sbory podle klíčových slov POSTEL, NICNEDĚLÁNÍ a NEMAKAT a za chvíli se nová píseň oděla do originálního aranžmá. Kvalitní interprety našla nejen v dětech, ale i v tetách a strejdovi. Třeba je jim téma písně blízké stejně jako občas nám ostatním. Pro přiblížení atmosféry cituji jen tři refrény:

Nechodí se do školy
a brzo se nevstává
pořád ležím v posteli
často se to nestává.

Pustíme si televizi,
nebo půjdem spát
Budeme tu pěkně smrdět
A nic nedělat

Zejtra ať si někdo zkusí
Něco do nás cpát
Dneska je čas pro psí kusy
A flákací řád.

Děti ani místní vychovatelé se určitě nicnedělání neoddávají nijak přehnaně. O tom svědčí spousta rukodělných skvostů, jimiž je DD vyzdoben a snad to dosvědčí i slibovaná účast dětí v naší soutěži „Já a múzy“. Námětů mohly děti při naší návštěvě nasbírat dost, my si naopak vezeme spoustu fajn zážitků. Návštěva začínala nejistě, ale dopadla ke spokojenosti nás i dětí.

Návštěvníci/účastníci: Piosenki (Vašek, Honza, Petra), Renáta Němečková (bez Žuli),
Karel Navrátil (bez Dixi); Jarda Krakonoš Bureš + kamera