uskutečněné akce

Do zdejšího domova jezdíme často a rádi nejen proto, že nás tu také rádi mají, ale i proto, že cítíme, jak moc je nás tu potřeba.

DD v zámku podobné budově je samozřejmě anachronismus, v tomto případě nevhodný prostorově, ekonomicky i akusticky. 40 nadšených dětí to asi nevnímá, ale ti starší, s nimiž mluví i jejich patroni a patronky zdejší nedostatek soukromí i další nedostatky pociťují citelně.

Mimochodem, Přestavlky se stávají děcákem jehož dospívající se stávají protějškem patronů a patronek skoro nejčastěji.

Ale zpět k nedělní návštěvě: opět jsem kategoricky odmítl všechny prostory s dunivou ozvěnou a “vybojoval” pro múzování obřadní sál, v němž už jsme skoro zdomácněli. Zase jsme tu řádili s dětmi o 106, děti se proměňovaly postupně v hady, v postavy “Mezihorek”, které si na nás vyvzdorovaly. Působením Bobových štětců se z nich stávaly kouzelné bytosti.

Po chutném obědě došlo i na mini chůdy, tentokrát s Lenkou coby lektorkou, kurz bubnování vedl logicky nejpovolanější z nás, Marwan. Venku tentokrát pršelo, takže absence žonglérky Anežky tolik nebolela.

Že je práce vychovatelů v DD náročná za ta léta vím moc dobře, ale v současné a tady je ta zátěž enormní. Přes 40 dětí, převážně mrňat, z nichž je nemálo hyperaktivních a někteří psychiatričtí, to je fakt nářez! Děti jsme si i tak náramně užili a ony nás taky. A navíc máme další adeptku pro nedávno vyškolenou patronku. Tak ať se vydaří nový Patronský vztah, rekonstrukce hlavní budovy a ať “tetám” a “strejdům” vydrží nervy. Dělají obdivuhodnou práci za nezávidění hodnou odměnu. Držíme palce a těšíme se. A podzim na shledanou.

Návštěvníci/účastníci: Bob, Ivoš, Lenka Olivie, Marwan a Píďa s Karlem