Šestý kurz Života nanečisto 2009 pro mládež z dětských domovů na téma „odchod z DD a co dál???“
Do Nechanic jsme se vrátili po rekordní pauze skoro čtyř let. Pauza vznikla proto, že jsme měli zdejší domov za múzicky dostatečně zabezpečený Zuzanou Navarovou a po její smrti Radůzou. Až zprostředkovaně jsme zjistili, že to tak úplně není pravda a že bychom tady měli splatit svůj dluh. Po příjezdu jsme ovšem byli přivítání jako staří známí. Stále tu je dost dětí, které se na nás pamatovaly i po tak dlouhé době a mrňata, která nás pamatovat nemohla, byla od počátku jako dychtivá a hravá štěňata. Někdy dychtivá a hravá tak, že jsme byli doslova na roztrhání. Z Dixi měly 4 z nich z počátku strach, ale nakonec hrdě říkali, že se do dneška báli psů, ale teď už se nebojí. Zejména malá Páťa byl ve směru k Dixi skoro neudržitelný a naše canis terapeutka toho měla ke konci návštěvy až nad hlavu...
Náplň kurzu vychází z poptávky účastníků předchozích vzdělávacích kurzů. Hlavními tématy jsou: řešení krizových situací s klienty zařízení náhradní péče; práce se skupinou a komunitou; práce s důvěrnými informacemi; náměty na duševní hygienu; výměna zkušeností pracovníků OSPODů a zařízení náhradní péče...
Do frýdlantského DD jsme se vydali po ranní návštěvě nádherné baziliky v Hejnicích a lepení kouzelníkovy podrážky odtržené v sobotu v Jablonném.
Když jsme vjeli do areálu, ve kterém se DD nachází, volalo na nás několik malých dětí a jakmile jsem za nimi zašel s Dixi, měl jsem pocit, že se známe odjakživa. Tak bezprostřední a bezproblémové navázání kontaktu jsme snad nikdy při první návštěvě nezažili.
A tahle bezprostřednost trvala po celou naší návštěvu.
První návštěva a okouzlení na první pohled. To poznamenalo náš příjezd do Jablonného v Podještědí. Zámek, původně prý Falkenburg je prostředí pro DD trochu překvapivé a překvapením pro nás byly i jeho současní obyvatelé. Přivítala nás teta Hana, ale vzápětí se přidaly děti a po chvíli rozpaků se z nich s „pomocí“ Dixiny stali skvělí spolupracovníci.
Při našem obligátním představování jsme nabídli nejen africké pohádky a písničky (v podání Jacquese a dalších múzáků), ale také malou ochutnávku Tomášova žonglérského umění, hudební produkce Fénixu (Alice, Bára, Karel a Mareček) a samozřejmě favorita duší menších dětí, kouzelníka Paula.
Pátý kurz Života nanečisto 2009 pro mládež z dětských domovů na téma „odchod z DD a co dál???“
Krásná, vkusně zařízená a víc než přívětivá divadelní kavárna POTRVÁ v Srbské ulici se stala už pár měsíců po svém otevření dějištěm malé, ale velmi příjemné akce. V rámci dobročinného bazárku shromáždili zdejší mladí herci a jejich přátelé spoustu hezkého oblečení, velikonočních ozdob, módních doplňků a dalších věcí. K těm Múzy přidaly knížky „Odložené životy“ a „Pohádky z jiných světů“, múzesa, výrobky dětí z dětských domovů a několik krásných výtvarných děl, věnovaných známými „múzáky“.
Čtvrtý kurz Života nanečisto 2009 pro mládež z dětských domovů na téma „práce“.
Třetí kurz Života nanečisto 2009 pro mládež z dětských domovů na téma „práce“.
Do Ledců jsme jeli po delší době hned po slastně únavné návštěvě Pyšel a z poloviny v sestavě notně nachlazené. S námi jel jeden skoro novic (Bob Hochman) a jedna úplná novicka, Slovenka Monika Moravčíková. Příjezd do Ledců nás překvapil jen mírně. Fasáda trojdomí DD je stále stejně oprýskaná, jen prostor kolem „děcáku“ je upravenější a fotbalové hřiště i okolní lesopark na pohled pohostinnější...