O víkendu se na Mařaňáku hned třináct statečných utkalo se saní jménem Pracovní pohovor, aby každý hned den poté mohl otestovat svého Šéfa i Dispozice k Práci. Velká písmena tu nejsou omylem. Právě vše, co se týká práce, spojovalo dění květnového kurzu, a můžeme se chlubit i skutečně hvězdnými výsledky. Uklizeno neukliditelné, roztříděno neroztříditelné, uvařeny polévka i puding, někteří rozhodnutí, že takovou práci rozhodně nechtějí, jiní pyšní, že něco nového zvládli. A kromě toho se nezapomnělo hrát hry. A začít plánovat další kurz, takže se těšte! Na podzim!
Cvičištěm byla příprava na letošní, ve finále skvělou akci. Po týdny se zdálo, že se proti nám všechno spiklo. DD se přihlašovaly a odhlašovaly, domluvení pomocníci z nejrůznějších důvodů odříkali, předpovědi počasí byly pesimistické, původní doprava selhala a přicházela snad všechna protivenství, která si umíte představit. Nakonec ale všechno dopadlo mnohem lépe než se dalo předpokládat a osmý ročník byl ( i ve světle přípravných problémů) snad ze všech nejlepší !!! :)
Po seznamovacím víkendu v Choceradech následovaly návštěvy dětských domovů s novými patrony. Návštěvy suplovaly seznamovací víkend těm, kdo se ho z nejrůznějších důvodů nemohli zúčastnit. Patroni převážně z pracovních důvodů, kluci kvůli termínové kolizi s jinými akcemi, kvůli maturitám, nebo nemoci. Víkendový společný zážitek sice zcela nahradit nelze, ale zprostředkovat neznámé prostředí "děcáku" a seznámit nováčka s těmi, kdo kluka vychovávají i s ním samotným lze...
V Choceradech se sice nesešel vyrovnaný počet nových patronů a kluků z DD, na kráse akce a síle prožitků to ale nijak neubralo. Potenciální patronské dvojice se tu setkaly poprvé. Protože ledoví muži udeřili dřív a jet na raftech by bylo o zdraví, připravili kluci z partnerské Atmosféry náhradní program, který co do náročnosti a míry adrenalinu za rafty nijak nezaostával. Možná naopak! Jako obvykle i tento kurz začal odbouráváním hranic mezi dospělými chlapy na jedné straně a mladými kluky na straně druhé...
Odstartovali jsme v plném počtu a v plném nasazení. Smáli jsme se, hráli hry, brainstormingovali jsme, seznamovali se, malovali, tančili, zpívali, blebleovali, povídali si a celá vikend jsme domácnostnili...
Dva dny trvalo setkání nových patronů s týmem projektu Patron a jejich první podrobnější seznámení s tím, co role patrona obnáší a s čím se v této roli budou setkávat i čemu budou čelit. K Chlapskému společenství patří přirozeně hodně veselí a nadhledu i při probíraní závažných témat a dva dny ve Škrdlovicích nebyly výjimkou. My s Radimem Korešem (vedoucí vychovatel z DD Písek) jsme ovšem přijeli jen na pár hodin v sobotu, takže jsme ke své lítosti zažili jen trochu z atmosféry party, která se tu od pátku vytvořila...
Změna v obsazení proti původnímu plánu se v dobré obrátila. Zlínskou Atmosféru tentokrát reprezentovala Šarka se fenkou ridgebacka Rozárkou. Tu jsme sebou měli po předchozím nadšeném souhlasů ze všech tří na návštěvu čekajících domovů. Hned v Uherském Hradišti se Šarka i její čtyřnohá společnice náramně osvědčily. Projekt jsme představili s pomocí už z minula zasvěcené paní ředitelky nejen oběma klukům, ale i 18-leté mamince 1/2 ročního Toníka Marušce a ta, stejně jako Lukáš a Jirka projevila o Patrona živý zájem. Rozárka se zkušenostmi z nízkoprahového zařízení ve všech domovech fungovala jako bourač bariér...
Trochu paradoxně na MDŽ (pro zkratek neznalé - Mezinárodní Den Žen) jsme se vydali seznámit další dětské domovy a jejich dospívající chlapecké obyvatele s projektem Patron. Tentokrát s projektovým manažerem a nejčastější mediální tváří projektu Lukášem Talpou. Podle přípravných informací z dětských domovů na naše povídání o PATRONu bylo ve třech dětských domovech připraveno 14 kluků a v plánu bylo i setkání s vedením navštívených zařízení.
Do Mašťova jsme dorazili přesně podle domluvy v 15:30 hod, ale scénář návštěvy tu byl trochu jiný, než jsme čekali. Místo šesti avizovaných kluků jsme usedli v hezkém obýváku jen se třemi, trochu jsme si je museli vyreklamovat u vychovatele a s panem ředitelem ani s vedoucí vychovatelkou jsme se nepotkali, natož abychom si s nimi na začátek návštěvy promluvili o projektu...
Seznámit další dětské domovy a jejich dospívající chlapecké obyvatele s projektem Patron jsme se tentokrát vydali s Evženem Novým, odborným garantem projektu. Čekali na nás ve čtyřech dětských domovech kraje Vysočina. Navštívili jsme je v pořadí Senožaty, Telč, Hrotovice a Holeje a všude jsme se setkávali s vstřícností a zájmem nejen na straně „strejdů“, „tet“ a vedení dětských domovů, ale i se značným zájmem ze strany dospívající kluků. Zájem samozřejmě předcházela počáteční nedůvěra, ta se ale až nečekaně brzo měnila ve zvědavost a nakonec v artikulovaný zájem o projekt a účast v něm...
Přestože s dětským domovem v Potštejně spolupracujeme už léta velmi intenzivně, tamní děti se zúčastňují Života nanečisto a několik kluků je připraveno pro projekt PATRON, o projektu Korálky dětem nemluvě, do Potštejna jsme s Múzami vyrazili po tak dlouhé době, že si nás většina dětí ani zaměstnanců nepamatovala. A to je skoro na pováženou! Po návštěvě si ale troufám tvrdit, že si nás pamatovat budou! Doufám, že v dobrém, stejně jako my je:)
Představili jsme se už v pátek večer koncertem kapely Hazuka pro „tetu“ Kateřinu, ale i pro její doprovod, který tvořilo 14 skoro dospělých a další „teta“ Adélka. Hráli jsme (trio Hazuka + Ivoš s kontrabasem) v salónku potštejnské restaurace Pod Lipami a dorost z „domečku“ nás překvapil už tím, že byl schopen žánrově pestrou muziku (od šansonů přes blues po lidovky české i arabské) soustředěně poslouchat skoro dvě hodiny. A to Zuza s Marwanem a Ivošem písničky občas prokládali i poezií. Publikum se párkrát proměnilo i ve slušný sbor. Vše se obešlo bez očekávatelného zívání, ať už opravdového, nebo puberťáckého...