Po seznamovacím víkendu v Choceradech následovaly návštěvy dětských domovů s novými patrony. Návštěvy suplovaly seznamovací víkend těm, kdo se ho z nejrůznějších důvodů nemohli zúčastnit. Patroni převážně z pracovních důvodů, kluci kvůli termínové kolizi s jinými akcemi, kvůli maturitám, nebo nemoci. Víkendový společný zážitek sice zcela nahradit nelze, ale zprostředkovat neznámé prostředí "děcáku" a seznámit nováčka s těmi, kdo kluka vychovávají i s ním samotným lze...
V Choceradech se sice nesešel vyrovnaný počet nových patronů a kluků z DD, na kráse akce a síle prožitků to ale nijak neubralo. Potenciální patronské dvojice se tu setkaly poprvé. Protože ledoví muži udeřili dřív a jet na raftech by bylo o zdraví, připravili kluci z partnerské Atmosféry náhradní program, který co do náročnosti a míry adrenalinu za rafty nijak nezaostával. Možná naopak! Jako obvykle i tento kurz začal odbouráváním hranic mezi dospělými chlapy na jedné straně a mladými kluky na straně druhé...
Odstartovali jsme v plném počtu a v plném nasazení. Smáli jsme se, hráli hry, brainstormingovali jsme, seznamovali se, malovali, tančili, zpívali, blebleovali, povídali si a celá vikend jsme domácnostnili...
Dva dny trvalo setkání nových patronů s týmem projektu Patron a jejich první podrobnější seznámení s tím, co role patrona obnáší a s čím se v této roli budou setkávat i čemu budou čelit. K Chlapskému společenství patří přirozeně hodně veselí a nadhledu i při probíraní závažných témat a dva dny ve Škrdlovicích nebyly výjimkou. My s Radimem Korešem (vedoucí vychovatel z DD Písek) jsme ovšem přijeli jen na pár hodin v sobotu, takže jsme ke své lítosti zažili jen trochu z atmosféry party, která se tu od pátku vytvořila...
Změna v obsazení proti původnímu plánu se v dobré obrátila. Zlínskou Atmosféru tentokrát reprezentovala Šarka se fenkou ridgebacka Rozárkou. Tu jsme sebou měli po předchozím nadšeném souhlasů ze všech tří na návštěvu čekajících domovů. Hned v Uherském Hradišti se Šarka i její čtyřnohá společnice náramně osvědčily. Projekt jsme představili s pomocí už z minula zasvěcené paní ředitelky nejen oběma klukům, ale i 18-leté mamince 1/2 ročního Toníka Marušce a ta, stejně jako Lukáš a Jirka projevila o Patrona živý zájem. Rozárka se zkušenostmi z nízkoprahového zařízení ve všech domovech fungovala jako bourač bariér...
Trochu paradoxně na MDŽ (pro zkratek neznalé - Mezinárodní Den Žen) jsme se vydali seznámit další dětské domovy a jejich dospívající chlapecké obyvatele s projektem Patron. Tentokrát s projektovým manažerem a nejčastější mediální tváří projektu Lukášem Talpou. Podle přípravných informací z dětských domovů na naše povídání o PATRONu bylo ve třech dětských domovech připraveno 14 kluků a v plánu bylo i setkání s vedením navštívených zařízení.
Do Mašťova jsme dorazili přesně podle domluvy v 15:30 hod, ale scénář návštěvy tu byl trochu jiný, než jsme čekali. Místo šesti avizovaných kluků jsme usedli v hezkém obýváku jen se třemi, trochu jsme si je museli vyreklamovat u vychovatele a s panem ředitelem ani s vedoucí vychovatelkou jsme se nepotkali, natož abychom si s nimi na začátek návštěvy promluvili o projektu...
Seznámit další dětské domovy a jejich dospívající chlapecké obyvatele s projektem Patron jsme se tentokrát vydali s Evženem Novým, odborným garantem projektu. Čekali na nás ve čtyřech dětských domovech kraje Vysočina. Navštívili jsme je v pořadí Senožaty, Telč, Hrotovice a Holeje a všude jsme se setkávali s vstřícností a zájmem nejen na straně „strejdů“, „tet“ a vedení dětských domovů, ale i se značným zájmem ze strany dospívající kluků. Zájem samozřejmě předcházela počáteční nedůvěra, ta se ale až nečekaně brzo měnila ve zvědavost a nakonec v artikulovaný zájem o projekt a účast v něm...
Přestože s dětským domovem v Potštejně spolupracujeme už léta velmi intenzivně, tamní děti se zúčastňují Života nanečisto a několik kluků je připraveno pro projekt PATRON, o projektu Korálky dětem nemluvě, do Potštejna jsme s Múzami vyrazili po tak dlouhé době, že si nás většina dětí ani zaměstnanců nepamatovala. A to je skoro na pováženou! Po návštěvě si ale troufám tvrdit, že si nás pamatovat budou! Doufám, že v dobrém, stejně jako my je:)
Představili jsme se už v pátek večer koncertem kapely Hazuka pro „tetu“ Kateřinu, ale i pro její doprovod, který tvořilo 14 skoro dospělých a další „teta“ Adélka. Hráli jsme (trio Hazuka + Ivoš s kontrabasem) v salónku potštejnské restaurace Pod Lipami a dorost z „domečku“ nás překvapil už tím, že byl schopen žánrově pestrou muziku (od šansonů přes blues po lidovky české i arabské) soustředěně poslouchat skoro dvě hodiny. A to Zuza s Marwanem a Ivošem písničky občas prokládali i poezií. Publikum se párkrát proměnilo i ve slušný sbor. Vše se obešlo bez očekávatelného zívání, ať už opravdového, nebo puberťáckého...
I poslední akce Múz v Portheimce roku 2016 byla co do účasti poznamenána hektikou a chaosem, který Prahu adventní zachvátil v míře nebývalé. Z původně ohlášených několika desítek návštěvníků nakonec dorazil jen zlomek, ale hlavní aktéři byli kompletní. Básník Ondřej Fibich, jehož Vánoční suitě byl podvečer věnován, autor myšlenky a scénáře Martin Patřičný, kapela Fénix v tomto roce v zatím nejkompletnější sestavě (Barbora Ciprová, Zuzana Velebová, Marek Landštof, Ivo Procházka a autor těchto řádek i všech písní). Protože součástí programu byl i záznam pořadu, byl tu také známý televizní dokumentarista Bedřich Ludvík s dalším kameramanem a patřičnou technikou....
V letošním zrychleném pražském adventu jsme měli v čase plánovaného startu koncertu, kouzlení a aukce pocit, že kolem Portheimky se vše pohybuje jak ve zrychleném filmu, samé barevné žíznivé čáry...a uvnitř se čas zastavil.
V krásném prostředí galerie a spousty vystavené krásy to nebylo nepříjemné, ale nepřítomnost hostů – potenciálních dražitelů by Múzám moc neprospěla. Naštěstí se hosté postupně trousili a protože jsem měl i nějaké „telefonické“ objednávky, mohli jsme a(u)kci zahájit...